Než vyrazíme do ulic …

Pojďme si stručně představit Prahu, její historii a památky. Hlavní a zároveň největší a nejlidnatější město České republiky je více než 1100 let centrem státu - nejprve raných přemyslovských knížectví, potom království a několikrát ve své historii i císařství. Je městem s mimořádným kouzlem, které inspiruje umělce. Je městem, které ročně navštíví až 8 milionů návštěvníků z celého světa.

Praha leží uprostřed České kotliny na březích řeky Vltavy. V současné době v ní žije přibližně 1,3 milionu obyvatel a je sídlem nejvýznamnějších státních institucí (prezident, vláda, parlament). Díky mimořádné koncentraci architektonických památek bylo historické jádro Prahy zapsáno roku 1992 na Seznam světového dědictví UNESCO. Historické centrum je skutečně výjimečné, setkáte se zde se všemi stavebními a uměleckými slohy, počínaje románským. Okouzlí vás atmosféra majestátních prostranství i skrytých zákoutí. Neopakovatelné jsou pohledy přes Vltavu a Karlův most na Pražský hrad. Praha je oprávněně považována za jedno z nejkrásnějších (hlavních) měst Evropy, pro některé dokonce nejkrásnější vůbec.

Historie

Nejstarší osídlení skalnatého ostrohu na levém břehu Vltavy je doloženo v pravěku, v období neolitu. Zlomovým okamžikem v dávné historii bylo založení Pražského hradu (v 9. století), jenž se stal sídlem prvních knížat z rodu Přemyslovců, který vládl českým zemím více než 400 let (do roku 1306). Po Přemyslovcích nastoupilina český trůn Lucemburkové, pak Jagellonci a od roku 1526 Habsburkové (do roku 1918). Ze všech panovníků, kteří sídlili v Praze a město významně povznesli, musíme zmínit především Karla IV. (1316–1378), za jehož vlády se stala Praha přední evropskou metropolí (pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, založena univerzita, zahájeno budování katedrály sv. Víta, položeny základy nového kamenného mostu, založeno Nové Město aj.). Roku 1918 se rozpadá habsburské Rakousko-Uhersko a na mapě Evropy se objevuje Československo - Praha vstupuje do nové epochy jako hlavní město právě narozené republiky. 100 let po jejím vzniku, roku 2018, jsme oslavovali toto kulaté výročí v ulicích Prahy, tentokrát v hlavním městě České republiky, která vznikla roku 1993 po rozdělení společného státu Čechů a Slováků.

Pražský hrad

Nejvýznamnější pamětihodností české metropole je Pražský hrad - dominanta města, bez níž si nelze panoráma Prahy představit. V 9. století se stal opevněným sídlem vládnoucích přemyslovských knížat. Od té doby je politickým i duchovním centrem země. Za 11 či 12 století své existence se rozrostl v jeden z největší hradních komplexů na světě. Na jeho III. nádvoří stojí gotická katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Budovat ji nechal (na místě původní rotundy a později baziliky) císař Karel IV. v roce 1346, zcela dokončena byla až v roce 1929. Katedrála, nejposvátnější místo Hradu i celé země, je zároveň pohřebištěm českých panovníků – králů a knížat, včetně svatého Václava, věčného patrona země. Katedrála není samozřejmě jedinou pamětihodností v areálu Hradu – v rámci prohlídkových okruhů může turista navštívit mj. Starý královský palác s Vladislavským sálem, stálou expozici Příběh Pražského hradu s autentickými, tisíc let starými předměty (mj. helma sv. Václava), Obrazárnu Pražského hradu, baziliku sv. Jiří, Zlatou uličku či vystoupat na ochoz velké věže katedrály. Areál Hradu je obklopen volně přístupnými zahradami, které ukrývají renesanční Královský letohrádek a „tělocvičnu“ z poloviny 16. století – bohatě zdobenou renesanční Míčovnu.

Historické centrum

Hradčany

Na západní straně navazuje na areál Hradu Hradčanské náměstí s Arcibiskupským, Schwarzenberským, Martinickým a dalšími výstavnými paláci. Není odsud daleko k barokní Loretě a také na Nový Svět, nenápadnou, ale o to malebnější čtvrť stranou turistického ruchu, byť kousek od Hradu.

Malá Strana

Mezi Pražským hradem, vrchem Petřín (327 m n. m.) a řekou Vltavou je rozložena Malá Strana (původně zvaná Menší a předtím Nové Město). Jejím centrem je Malostranské náměstí s kostelem sv. Mikuláše, vrcholnou stavbou období baroka. Nedaleko odsud konkuruje Pražskému hradu svou rozlohou někdejší rezidence vojevůdce Albrechta z Valdštejna – velkolepý Valdštejnský palác s rozlehlou zahradou. Románský původ je dobře patrný v architektuře kostela Panny Marie pod Řetězem, který patřil johanitům (Maltézským rytířům), jejichž úkolem bylo střežit kamenný most. V Karmelitské ulici, v kostele Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského plní už bezmála čtyři století přání věřících malá soška Ježíška zvaná Pražské Jezulátko, darovaná karmelitánům Polyxenou z Lobkovic („Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede“).

Karlův most a Staré Město

Malou Stranu spojuje s protějším, pravým břehem Vltavy Karlův most (do roku 1870 zvaný Kamenný), druhý nejstarší most v České republice. Nahradil původní Juditin most stržený povodní. Stavba 515 m dlouhého mostu o 16 obloucích byla započata roku 1357 a dokončena v roce 1402. Později bylo na most umístěno 30 barokních soch a sousoší. Gotická Staroměstská mostecká věž nás prvním mostním pilíři je považována za nejkrásnější v Evropě.

Centrem historického Starého Města na pravém břehu řeky je Staroměstské náměstí s radnicí a orlojem z roku 1410, třetím nejstarším na světě a nejstarším dosud fungujícím vůbec. Na protější straně náměstí se tyčí dvě věže gotického Týnského chrámu, jedné z dominant Starého Města. V prostoru mezi Starým Městem a ohybem Vltavy leží čtvrť Josefov (nejmenší pražská čtvrť), kde bývalo od 11. století židovské město (ghetto, „město ve městě“). Zrušeno bylo roku 1848 a koncem 19. století a počátkem 20. století proběhla jeho asanace, při níž byla většina původní středověké zástavby zbourána. Likvidaci naštěstí unikly (mj.) radnice, starý hřbitov, Staronová synagoga aj.

Nové Město

Roku 1348 založil Karel IV. Nové Město, velkoryse řešenou čtvrť s širokými ulicemi a promyšlenou urbanistickou osnovou. Osídlili jej zejména řemeslníci. Centrem čtvrti (a dnes moderní Prahy) je Václavské náměstí (do roku 1848 Koňský trh). Spíš než o náměstí jde o široký moderní bulvár, jemuž v horní části dominuje budova Národního muzea. Nicméně jako centrum nové Prahy zamýšlel Karel IV. ještě rozlehlejší Dobytčí trh (80 500 m2), dnes Karlovo náměstí. V jeho severní části stojí Novoměstská radnice, jež svému účelu sloužila do roku 1784. V roce 1419 byla svědkem první z pražských defenestrací, která spustila vlnu nepokojů a následně husitských válek. Moderní architekturu reprezentuje na Novém Městě Tančící dům („Ginger a Fred“) dokončený roku 1996. Dominantou vltavského nábřeží, přirozené hranice Nového Města, je však novorenesanční Národní divadlo, z hlediska architektonického, historického i kulturního jedna z nejvýznamnějších staveb v zemi.

Vyšehrad

Z Nového Města není daleko na Vyšehrad, pověstmi opředený symbol nejstarších českých dějin. V 2. polovině 11. století sem přesunul své panovnické sídlo první český král Vratislav I. (jako kníže ovšem Vratislav II.), který zde také založil kapitulní chrám sv. Petra a Pavla. Nejstarší stavbou někdejšího hradiště je ovšem rotunda sv. Martina, která, ač přestavěná, v sobě uchovává mnoho z původní podoby z 11. století. Na konci 19. století bylo na Vašehradě zbudováno národní pohřebiště nejvýznamnějších osobností českého kulturního a společenského života s monumentální hrobkou Slavínem.

více informací najdete v průvodci